Trampové na Vítkově
Památník na Vítkově
...za minulého režimu byl hodně spojován s komunisty. Je to funkcionalistický památník, jehož hrubá stavba byla postavena v letech 1929–1933 na vrchu Vítkově v Praze podle projektu Jana Zázvorky. Hlavním účelem mělo být uctění památky československých legionářů a československého odboje v období 1. světové války (1914–1918), rozšířen byl v letech 1946–1949. Mezi lety 1954–1962 tu bylo umístěno i mauzoleum Klementa Gottwalda. Dnes jsou v památníku uloženy ostatky neznámého vojína z bitvy u Zborova a z dukelské operace. Zároveň byla v památníku instalována expozice Křižovatky české a československé státnosti. Její součástí je nyní i trampská vitrína.
Trampové na území hrdinů
Pražský kopec Vítkov je svérázné území. Jestli je pravda, že se po jeho horsky strmých svazích hnali křižáci v brnění proti táborské pěchotě, není divu, že se pak snadno kutáleli dolů. Kdyby se nás křižáci zeptali, mohli jsme jim poradit, aby počkali až Táboři slezou dolů do žižkovských krčem a válčili raději pod kopcem.
V devatenáctém století toužil Žižkov postavit svému vojevůdci na vrcholu kopce důstojnou sochu. Povedlo se to až po 1. světové válce, spolu s památníkem československým legionářům. Později sloužil památník různým účelům, nakonec spojeným s mauzoleem prvního dělnického prezidenta. Dnes je temný mramorový palác na Vítkově vrácen původnímu účelu, t.j. aby se nezapomnělo na hrdiny. Je monumentální, pochmurný, nezapomenutelný a působí jako podvědomá brána. Kdo jednou vstoupí dovnitř, uvědomí si věci, o kterých ho předtím ani nenapadlo přemýšlet.
V památníku je instalována expozice "Křižovatky české a československé státnosti". Součástí expozice jsou i vitríny s ukázkami různých aktivit, které vedly mládež k národnímu uvědomění, nebo naopak k poslušnosti a stádnosti. Vedle vitrín se skautskými, mládežnickými a sokolskými atributy je překvapivě nebo snad logicky instalována i vitrína trampská. Podobně jako u jiných vitrín jí dominuje postava v typickém oblečení, kterou doprovázejí drobnosti a dobové tiskoviny. V trampské vitríně je už zdálky dominantní (v památníku se na nějaký ten metr nekouká) fotografie bratří Ryvolů. Je to zvláštní hledět na portréty trampských legend v prostředí oslavených mrtvých legionářů a dalších českých hrdinů včetně neznámého vojína.
Co všechno můžeme vidět na výstavě "Křižovatky české a československé státnosti?" Třeba kytaru Karla Kryla, drobnosti z kapes Jana Palacha, aktovku parašutistů z Resslovy ulice, originály různých dopisů a dokumentů. Vedle Křižovatek je dobré si projít i další expozice památníku. Například výstavu fotografií z května 1945, které nejsou běžně známé a které svými detaily a mírným přeobracením mýtu Němé barikády překvapí. A naprosto ohromující jsou vysoké mozaiky ruských vojáků v nadživotní velikosti v novějším okrouhlém sále, volající po zamyšlení, bez kterého se z památníku odejít nedá. Návštěva památníku je prostě zážitek monumentální, pochmurný a nezapomenutelný, pro klaustrofobiky roztřásající.
Informace o památníku jsou zde. Památník je součástí Národního muzea - www.nm.cz
Pokud ho chcete navštívit, nejdřív si ověřte, že je zrovna přístupný. Navštěvují ho různé delegace a v tom případě je pro veřejnost uzavřen.
Dá se koupit za 50 Kč povolení k fotografování v podobě samolepky, která se připlácne na oděv. I když se to nezdá, v památníku je co fotografovat.
Jelikož na stránce, kde jsem tento článek našel, jich bylo víc...převzal jsem ho na své stránky.
Převzato ze stránek
RODOKAPSA - Trapsavecký deníček
