Staré pověsti trampské - O Praotci Trampovi
Pověsti jsou různé, ale věděli jste, že jsou i trampské? Tak tady je jedna z nich.
O Praotci Trampovi
Bylo to kdysi v šerém dávnověku. Všichni lidé žili spořádaně ve svých činžácích a pod širákem přespávali jen politováníhodní notorici, které domů nedonesli vlastní nohy ani hodná manželka.
V té době se v ohromném (tenkrát ještě nezačouzeném) městě narodil praotec Tramp. Chtěl být myslivcem, cowboyem nebo indiánem. Nepodařilo se mu ani jedno – šel do fabriky. Proklínal svůj osud, v pracovní době se toulal po prériích, někdy vyráběl zmetky a mistr si nad ním rval zbytky svých řídkých kadeří. Jednou v sobotu odpoledne (ano, tenkrát se ještě v sobotu pracovalo) odešel s jarním vánkem proti proudu Veliké řeky.
Kam odešel a co se s ním dělo, ví snad jen výr hnízdící nad vývratem. Vrátil se v pondělí ráno – otrhaný, špinavý a bez halíře v kapse. Skočil k soustruhu, hvízdal si a plnil plán na 110%. Spolupracovníci ani zničený mistr ho nemohli poznat. „Kdo jste, pane, a co tu děláte?“ „Jsem přeci Tramp“, bránil se. Všechno marné – nepoznali ho a vyhodili. A od té doby se po světě začaly potulovat různé existence, které se bijí v prsa a vykřikují známá slova praotcova: „Jsem přeci tramp!“ Ale nepleťte se. Praví potomci starého Trampa nekřičí na celé kolo a neupozorňují na sebe. Tiše se plíží houštinami, dělají nenápadné ohýnky, maskují své stopy a za měsíční noci notují táhlé smutné písně. Bojí se, aby je zas někdo nevyhodil – jako jejich dědečka.
zdroj: Putujeme po ČR - Divošská sekce