Ahoj Houlo ... vzpomínka na Standu Zárybnického
Původně jsem napsal tenhle článek před šesti lety ... tedy 25 let po jeho smrti. Řekl jsem si, že opět připomenu Houlu ...tak tady je ten článek...už s upraveným počtem let od jeho smrti.
Ahoj kamarádi,
dnes je to 31 let, co se vydal na svůj poslední....věčný vandr Stanislav Zárybnický...mezi trampy zvaný Houla. Nalezl jsem na YouTube čtyři videa pod názvem Ahoj Houlo, které jsem na konci tohohle článku připojil. Nejprve však malé info o Houlovi.
Foto - archiv internetu
Stanislav Zárybnický zvaný Houla. *19. 2. 1952 - +11. 12. 1989 Novinář, hudební publicista, sběratel a vydavatel folkových textů, trampských samizdatů, organizátor koncertů, propagátor menšinových hudebních žánrů a v neposlední řadě velký tramp. Na věčný vandr vyrazil 11. prosince 1989. Ve svých 37 letech.
Foto Color
1989: Houlův konec
V euforii i napětí polistopadových dní se završil osud Stanislava Houly Zárybnického, pozorného a odvážného pozorovatele písničkářské scény. Houla, vyučený karosář, který pracoval na dráze jako traťový dělník, byl lidovým buditelem 70. a 80. let. Vydával nezávislé časopisy včetně Poportýra, sestavoval strojopisné sbírky textů Vladimíra Merty, Jaroslava Hutky, Karla Kryla, Jaromíra Nohavici, Petra Váši a dalších autorů, pomáhal organizovat koncerty. Když byl Houla odsouzen k peněžité pokutě za rozšiřování petice Několik vět, poslal Karel Kryl z Wroclavi peníze, aby mohla být částka uhrazena.
Zdálo by se, že po listopadu 1989 se pro něho otevře další pole možností, ovšem opak byl pravdou. "Pro pocit nenaplnění, vnucenou společnou práci s vlastním udavačem, krizi z rozpadlého manželství i z důvodu hluboké vnitřní osamělosti, kterou nikdo z nás, kteří jsme mu byli nablízku, dostatečně nerozpoznal, si chladnokrevně, rok předem, naplánoval sebevraždu," napsal Houlův kamarád Petr Náhlík. "Ten poslední rok 1989 ale Houla žil úplně naplno a od jeho rozhodnutí jej neodvrátil ani 17. listopad. Rozdával se druhým, až nakonec rozdal všechno, své knihy, desky, i sám sebe. Skončil tak, jak si to naplánoval, pod koly vlaku R 513, na svých milovaných Brdech 11. prosince 1989."
Na tom místě byl postaven kříž.
Jeho věrný a milovaný pes Máslo zemřel žalem v únoru 1990.
Zleva: Hejkal (T.O.Dakota Plzeň), Houlův pes Máslo a Salome. Houla byl v době focení v lese. zima 1988 Foto: Daneš T.O. Dakota Plzeň
Houlův kříž u Čenkova postavil kamarád František Zýka - Žebroun ze Želkovic (stejně jako Houla patřil k Brdské Smečce...).
Foto Color
Čerpáno z článků Petra Náhlíka - Vokouna
Standa Zárybnický – folkový Erben
Traťový dělník trampského a folkového samizdatu
a z jeho osoního infa, které mi zaslal.
* * * * *
A teď už ta videa. V prvním videu je vlastně takový životopis, který zpracoval. P. Náhlík- Vokoun... přečetl R.Vašinka a zpracoval P. Tajčovský. Je tam spoustu fotek.
Druhé video nabízí Večer o Standovi Zárybnickém - Houlovi. Vzpomínání na trampského a folkového kronikáře, archiváře, organizátora a trampa tělem i duší v Tyláku v Rakovníku. O muziku se postarala skupina Profous a Jarek Nohavica. Vzpomínají Tajčo, Zvíře, Robin, Vokoun a Sklenička.
Třetí video - Večer o Standovi Zárybnickém - Houlovi. Vzpomínání na trampského a folkového kronikáře, archiváře, organizátora a trampa tělem i duší v Tyláku v Rakovníku. O muziku se postarala skupina Profous a Jarek Nohavica.
A je tu čtvrté video, které je opět z Večeru o Standovi Zárybnickém - Houlovi.
Tak a jsme na konci...doufám, že se vám tahle vzpomínka na Houlu líbila a vzpomeňme si na něj.
Ahoj Houlo a ať se ti tam nahoře dobře vandruje...na tom věčným vandru.