Roverská vlastivěda - Vlčí jámy
Ahoj kamarádi,
mnozí z vás asi na Roverkách viděli tzv. Vlčí jámy...tady vysvětlení, co to je.
Převzato z knihy Atlas pískovcových skalních měst (Jiří Adamovič, Radek Mikuláš, Václav Cílek) .
Každý, kdo šel po zelené turistické cestě z pod Čapu směrem na Kostelec a dál, si jistě všiml podivné jámy vysekané v pískovci, na jejímž dně roste malý smrček. Dlouho jsem nevěděl o co jde a až teprve nedávno, po koupi Atlasu pískovcových skalních měst jsem zjistil, o co vlastně jde.
Cituji: Vyhloubené nebo vysekané jámy, které sloužily k odchytu vlka obecného (Canis lupus). Jámy v pískovcích mají kruhový nebo zhruba čtvercový půdorys, průměr kolem 2 m a hloubku 1,5-2 m. Dnes bývají zčásti zaplněné napadeným materiálem, a mohou tak být obtížně odlišitelné od jam po vývratech nebo těžebních jam - pinek. Jáma nastražená na kořist se zakrývala klestím a hrabankou, navrch se umístila návnada. Vlčí jámy leží v těsném sousedství cest, často v blízkosti jejich křížení.
Ideální byl rovinatý, přehledný terén ve větší vzdálenosti od obce. Někdy leží přímo při obci u páteřní komunikace (Bročky). Vlčí jámy se v hojném počtu používaly ve všech lesnatých oblastech, a to nejen na pískovcích. Nejvíce zpráv o jejich zřizování pochází ze 17. století, kdy bylo jejich zřizování nařízeno vyhláškami. V souvislosti s úbytkem vlků v českých zemích většina jam v 18. století zanikla, nebo byla zasypána, aby se předešlo náhodnému pádu lidí a domácích zvířat. Na Slovensku přetrval tento způsob odchytu vlků do 19. století. V pískovcích české křídy se vlčí jámy ojediněle zachovaly na Kokořínsku (Stránka, Tubož, Vidim), v okolí Dubé (Ruprechtice, Dražejov, Maršovice) a na Českolipsku (Tuhanec, Hvězda). Tak až půjdete kolem vlčí jámy u Kostelce, tak se třeba na chvilku zastavte a přeneste se do doby, kdy roverské hvozdy byly mnohem divočejší, než jsou teď.
.... tak suchou stezku a ahoj někdy na Roverkách.